Země uvadá, sténá, lid už je ze všech událostí vyčerpán a zvěř hyne. Porovnejte si toto aktuální dění s 2.700 let starým textem v biblické knize Ozeáš.
Zdevastovaná země, nezvyklé množství zemětřesení, tornád, divné zvuky, které děsí obyvatele, ve velkém umírající zvířata, i takové věci jako nové druhy mraků. To je realita dnešního světa.
Toto video nabízí několikaminutový sestřih:
Co říká Ozeáš, prorok Ježíše Krista?
Prorok živého Boha Ozeáš již v polovině 8. století př. n. l. – tedy před více jak 27 stoletími napsal tento text:
- Ozeáš 4,1-3
Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnosti ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi. Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev. Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.
- Ozeáš 4,1-3 (Slovo na cestu)
Poslouchejte Izraelci, co Vám Hospodin oznamuje:
„Celou vaši zemi i každého z vás viním z nevěry a nelásky, neboť všichni jste mne opustili a nikdo mne už nezná. Všude se rozmohla sprostá lež a přetvářka.
Vraždy, krádeže a cizoložství naplnily celou zemi a brutalita násilí roste den za dnem. Díky vašim nepravostem pomalu umírá celá země a strádají všichni její obyvatelé. Zkáza zasahuje zvěř na zemi i ptáky v oblacích a nevyhýbá se ani rybám žijícím pod vodou.
Izrael – jak historický, tak duchovní (tedy věřící křesťané současnosti), dostává vážné napomenutí od samotného Boha Stvořitele.
Proč?
Navzdory tomu, čím se Boží lid provinil, Bůh svůj lid miluje a proto ho volá zpět k sobě, protože nechce, aby kdokoliv zemřel. Ozeáš hovoří k Izraelcům – tedy i k současnému duchovnímu Izraeli. O to více k věřícím, kteří si myslí, že už nic nepotřebují, že jsou duchovně bohatí. (Zj 3,17)
Co po nás Bůh žádá?
Bůh nás volá zpět a říká „navrať se“!
- Ozeáš 14:2
Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi upadl pro svoji nepravost.
Opravdové pokání
Co znamení návrat k Bohu? Znamená pokání! Tedy uvědomění si našeho zoufalého stavu před Bohem a následného pochopení potřeby vnitřní změny (začíná změnou myšlení). Řecké slovo označující pokání je Metanoia a je tvořeno dvěma významy: metá – změna, a noein – myslet, čili změna smýšlení.
Pokání je však intimní záležitostí pouze mezi člověkem a Bohem.
Žádný kazatel, farář či kněz jej za nás neudělá, stejně jako nám nemůže zajistit spásu, nebo odpustit hříchy – sám je hříšník.
Pokud chceme být zachráněni, musíme se vrátit k Bohu, jít PŘÍMO za Ježíšem Kristem! A nemusíme se bát, vždyť samotný Bůh k nám volá:
„Navrať se k Hospodinu!„
